Distorze hlezna (podvrtnutý kotník)

Prevence, diagnostika a rehabilitace

Distorze, známá také jako výron kotníku, patří mezi nejběžnější ortopedická zranění. Ačkoliv rehabilitaci tohoto poranění často nepřikládáme dostatečnou pozornost, její nesprávné či nedostatečné provádění může vést k dlouhodobým problémům a obtížím. V tomto článku se podíváme na nejčastější typy výronů, jejich mechanismy vzniku, rizikové faktory, diagnostické metody a fáze rehabilitace s cílem návratu do sportovní aktivity.

Mechanismus vzniku a typy distorzí kotníku

Distorze kotníku lze klasifikovat do dvou hlavních typů: zevní distorze a vnitřní distorze. Nejčastější je zevní distorze, při které dochází k vnitřní rotaci (inverzi) nohy a následnému došlapu na zevní hranu chodidla. Tento typ výronu se vyskytuje přibližně v 80 % případů. Méně častý je vnitřní (zevně rotační) mechanismus, kdy došlap probíhá na vnitřní hranu chodidla se zevní rotací nohy. Tento typ poranění se objevuje zhruba ve 20 % případů.

Z anatomického hlediska je větší riziko zevní distorze způsobeno nižším počtem vazů na vnější straně kotníku. Tento region je méně stabilní a umožňuje větší pohyb, což zvyšuje pravděpodobnost zranění. Ovlivňují to také faktory jako nesprávná životospráva, nedostatek spánku, vysoký stres, či opakované předchozí výrony. Dalším rizikovým faktorem může být ženské pohlaví, protože hormonálně podmíněná vyšší elasticita vazů zvyšuje náchylnost k poranění.

Diagnostika: Jak poznat výron kotníku?

Při léčbě výronu kotníku je klíčová správná diagnostika. Nejdůležitější je odlišení výronu od případné zlomeniny kostí v oblasti kotníku. Lékař může na základě rentgenového vyšetření vyloučit zlomeninu. V některých případech může být proveden také sonografický test, který objektivně posoudí stav vazů a okolních měkkých tkání. Ty totiž nemusí být vždy kompletně přetržené, ale mohou být pouze částečně natržené.

Vazy kotníku lze zkontrolovat i pomocí klinických testů, které hodnotí pasivní pohyblivost kotníku ve směru, ve kterém došlo k výronu. U poraněného kotníku bývá zvýšená bolestivost a omezený rozsah pohybu. Pro zjištění přítomnosti zlomeniny lze také použít testy komprese a palpace. Pokud pacient není schopen postavit se na danou končetinu kvůli bolesti, zvyšuje to pravděpodobnost zlomeniny.

Rehabilitace: Jak správně postupovat?

Jakmile je zlomenina vyloučena, následuje přechod do rehabilitačního procesu, který se dělí na tři fáze: ranou, střední a pozdní fázi. Každá fáze má odlišné zaměření a vyžaduje specifický přístup pro správnou regeneraci.

• Raná fáze rehabilitace: Tato fáze je zaměřena na ochranu zraněného kotníku, jeho kompresi, elevaci (zvednutí nohy) a edukaci pacienta ohledně aktivit, které mohou zlepšit nebo zhoršit stav. Společně s úplným klidovým režimem, který by neměl přesáhnout týden, trvá raná fáze okolo dvou až třech týdnů. V některých případech je doporučeno aplikovat led na bolestivé místo, ale pouze po aktivním cvičení, které by mělo být vždy prováděno pouze v odlehčení a s minimálním odporem. Moderní rehabilitace však doporučuje spíše vyhnout se dlouhodobému ledování, jelikož může zpomalit zánětlivý proces, který je nezbytný pro hojící reakci organismu.

• Střední fáze: V této fázi se zaměřujeme na posilování okolních tkání a kontrolované zvyšování rozsahu pohybu. Trvá přibližně 2–4 týdny, v závislosti na stavu kotníku. Je důležité postupně zvyšovat zátěž, aby se kotník dostal zpět do normální funkce.

• Pozdní fáze: Před návratem do sportovních aktivit je nutné soustředit se na plyometrické cvičení (skoky, rychlé změny směru pohybu), které připraví kotník na zátěž při dynamických aktivitách. Tato fáze obvykle trvá několik týdnů a je posledním krokem k plné rekonvalescenci.

Délka rehabilitace a prevenci recidivy

Délka rehabilitace závisí na závažnosti zranění. U méně závažných výronů se rehabilitace pohybuje kolem 4 týdnů, u těžších poranění může trvat až 8 týdnů.

Studie ukazují, že správně vedená rehabilitace může snížit pravděpodobnost recidivy výronu až o 40 %.

Důležité je také věnovat se prevenci – včasným zpevněním svalů a správným tréninkem kotníku lze výronům předejít. K prevenci napomáhá i správná technika při sportování, zejména při aktivitách, které zahrnují vysoké nároky na pohyb kotníku, jako je běhání, fotbal nebo basketbal.

Závěr

Každý případ výronu kotníku je individuální a vyžaduje specifický přístup. Pokud máte pochybnosti o správnosti rehabilitace, neváhejte se obrátit na odborníky, kteří vám sestaví rehabilitační plán na míru. Ať už jste profesionální sportovec nebo rekreační sportovec, správná péče o kotník je klíčem k rychlému a bezproblémovému návratu k aktivitám, které máte rádi.