Morbus Osgood-Schlatter: bolest kolen u mladých sportovců

Stěžuje si Vaše dítě na bolest pod koleny po nebo během sportovní zátěže? Raději zpozorněte, mohlo by se jednat o vcelku běžnou diagnózu, jejíž příznaky se však nevyplácí ignorovat.

O co se jedná?

Morbus Osgood-Schlatter (někdy jen „Osgood-Schlatterova nemoc“) je poměrně časté šlacho – svalové onemocnění úponu, které postihuje hlavně mladé sportovce v období růstu, a to především chlapce ve věku 10–15 let. Jde o zánětlivé postižení úponu čtyřhlavého stehenního svalu (musculus quadriceps femoris) v místě přechodu na holenní kost (tibii) – konkrétně v oblasti hrbolku pod kolenem (tuberositas tibiae).

Laicky řečeno: sval, který pomáhá propnout koleno, se v místě úponu příliš namáhá a tahá za periost kosti, která v tomto věku ještě není plně zkalcifikována. To vede k podráždění, zánětu a často i k tvorbě kostních výrůstků. Když se stav z dlouhodobého hlediska neřeší a symptomy se přehlíží, tak může dojít až k nekrotizaci kosti.

Kdo je nejvíce ohrožen?

• Děti a dospívající ve fázi růstu (často mezi 10–15 lety), kteří jsou pod velkou fyzickou námahou (zejména na dolní končetiny).

• Aktivní sportovci – nejčastěji:

  • Fotbalisté

  • Hokejisté

  • Gymnasté

  • Běžci

  • Skokani (např. basketbal)

• Větší výskyt je zaznamenán u chlapců, ale postiženy mohou být i dívky.

  
  

Jaké jsou příznaky?

• Bolest v oblasti pod kolenem, typicky na jedné straně, ale může být i oboustranná.

• Bolest se zhoršuje při aktivitách:

  • Běh

  • Skok

  • Dřep

  • Chůze do schodů

• Někdy je v místě úponu viditelné nebo hmatné zduření (hrbolek).

• Bolest bývá tupá, ale při zátěži může být i ostrá.

• V prvotních fázích onemocnění platí vše výše zmíněné, čím více se stav prodlužuje, tím horší příznaky mohou být, přidat se mohou i klidové bolesti, otoky, zarudnutí (příznaky zánětu).

  
  

Jak se stanovuje diagnóza?

Diagnóza je obvykle klinická – tedy na základě typických příznaků a vyšetření lékařem či fyzioterapeutem. Pro potvrzení a vyloučení jiných příčin lze využít:

Klinické testy:

• Palpace bolestivého místa pod kolenem

• Bolest při aktivaci čtyřhlavého svalu (např. při dřepu, výpadu, běhu) – odporové testy

• Testování napětí stehenních svalů (často bývá omezena hybnost do ohybu v koleni) – testy mobility

  
  

Zobrazovací metody:

• RTG: ukáže nepravidelnosti v oblasti tuberositas tibiae, případné kostní úlomky nebo osifikace

• Ultrazvuk (SONO): může zobrazit otoky, zánětlivé změny v oblasti úponu, rozvláknění úponu

• MRI/CT (méně často): pokud je podezření na komplikace, špatné hojení, doprovodné diagnózy

  
  

Známe příčinu obtíží?

Přesná příčina není vždy úplně jasná, ale klíčovou roli hrají:

• Rychlý růst v pubertě – kost roste rychle a svalový aparát se nestíhá adaptovat na nové pákové poměry a generované síly

• Opakované přetěžování svalového aparátu kolene – typicky v kombinaci s rychlým růstem (skokové navýšení zátěže ve více ohledech)

• Nedostatečná regenerace mezi tréninky – málo spánku, špatná životospráva, špatné nastavení zátěže

  
  

Jaká je léčba?

Léčba je konzervativní – tedy bez nutnosti operace. Cílem je zmírnit bolest, snížit zátěž a podpořit hojení. Individuální přístup je základ. Každý se nachází v jiné situaci a u každého jedince může být příčina obtíží odlišná, je proto nezbytné provést důkladnou anamnézu, která umožní správné určení léčby.

1. Klid a úprava zátěže

• Dočasné omezení sportu (zejména běh, skoky)

• Úprava tréninku – méně dopadů, více kompenzační cvičení (posílení úponu, protažení)

2. Fyzioterapie

• Periodizace zátěže a nastavení limitů

• Uvolnění zkrácených struktur (hlavně m. quadriceps)

• Protažení a posílení okolních svalových skupin (hamstringy, hýžďové svaly, lýtka)

• Biomechanika pohybu

3. Kineziotaping

• Odlehčení a podpora kolenního úponu

4. Ortopedické pomůcky

• Ortéza nebo návlek pro stabilizaci

• Ledování po zátěži

• Epikondylární pásky na zátěž

5. Farmakologická léčba

• Dnes se spíše ustupuje

  
  

Jaká je prognóza?

• Prognóza je velmi dobrá – většina případů odezní do 12–18 měsíců.

• Po ukončení růstu potíže obvykle samy vymizí.

• Ve vzácných případech může zůstat trvalý kostní hrbolek nebo přetrvávající bolest (tzv. reziduální stav).

  
  

Lze onemocnění předejít?

Naprosto jistá prevence neexistuje, ale riziko lze podstatně snížit:

✅ Pravidelné kompenzační cvičení

✅ Důkladné protažení stehenních svalů

✅ Správně nastavená zátěž

✅ Kvalitní obuv a tlumení dopadů

✅ Dostatečná regenerace mezi tréninky

Závěrem:

Morbus Osgood-Schlatter není vážné onemocnění, ale může mladému sportovci výrazně znepříjemnit trénink i běžný pohyb. Zároveň může mít výrazný vliv na sportovní kariéru, jelikož k plné úzdravě je téměř vždy potřeba přerušit sportovní činnost. Včasná diagnostika, správný přístup a úprava pohybového režimu obvykle vedou k úspěšnému zvládnutí potíží. Pokud si nejste jisti, neváhejte se obrátit na fyzioterapeuta nebo ortopeda – čím dříve se začne s řešením, tím kratší bude rekonvalescence.