Poúrazový otok: proč vzniká a jak ho lze ovlivnit
Otok je jedním z nejčastějších průvodních jevů po úrazech. Objevuje se například po podvrtnutí kotníku, zlomeninách, pohmožděninách nebo poranění svalů a vazů. Někdy odezní během několika dní, jindy přetrvává týdny a omezuje pohyblivost, zvyšuje bolestivost a komplikuje rehabilitaci.
Proč po úrazu otok vzniká a jakou roli v jeho zvládání může mít fyzioterapie a manuální lymfodrenáž?
Proč po úrazu vzniká otok?
Při úrazu dochází k poškození tkání, na které organismus reaguje zánětlivou reakcí. Ta je přirozenou součástí hojení a pomáhá vytvořit podmínky pro opravu poškozených struktur.
Součástí této reakce je také zvýšená propustnost drobných cév. Do okolní tkáně tak uniká více tekutiny a dalších složek krve. Tekutina se hromadí v prostoru mezi buňkami a vzniká otok.
Za normálních okolností je přebytečná tekutina z tkání odváděna mimo jiné lymfatickým systémem. Po úrazu však může být její množství natolik zvýšené, že transportní kapacita lymfatického systému dočasně nestačí.
Poúrazový otok neznamená, že „lymfa nefunguje“
U běžného akutního úrazu je otok především důsledkem poškození tkání a probíhající zánětlivé reakce. Lymfatický systém se snaží zvýšené množství tekutiny odvádět, ale jeho kapacita nemusí v daném okamžiku stačit.
Situaci navíc může komplikovat bolest, omezení pohybu, svalová neaktivita nebo poškození drobných cév a lymfatických cest.
Například po úrazu kotníku člověk často méně chodí a méně zapojuje svalovou pumpu lýtka, která za běžných podmínek podporuje návrat tekutin směrem k srdci.
Jak se otok postupně zmenšuje?
Jak se poškozená tkáň hojí, zánětlivá reakce postupně ustupuje a snižuje se množství tekutiny, která do tkání uniká. Současně pokračuje její odvod prostřednictvím žilního a lymfatického systému.
Důležitou roli má také přiměřený pohyb.
Aktivace svalů podporuje cirkulaci tekutin a u dolních končetin pomáhá zejména svalová pumpa lýtka. Pohyb je proto důležitý nejen pro obnovu síly a rozsahu pohybu, ale také pro práci s otokem.
Podle typu úrazu a fáze hojení může být vhodné kombinovat:
‣ aktivní pohyb a cílené cvičení
‣ postupné zatěžování končetiny
‣ elevaci, tedy podložení končetiny do zvýšené polohy
‣ kompresi
‣ další fyzioterapeutické metody včetně manuální lymfodrenáže
Jak může pomoci manuální lymfodrenáž?
Manuální lymfodrenáž (MLD) je speciální velmi jemná manuální technika zaměřená především na povrchový lymfatický systém.
Na rozdíl od klasické masáže není jejím cílem hluboké prohřátí svalů nebo intenzivní mechanické působení na tkáně. Terapeut pomocí specifických hmatů ovlivňuje kůži a podkoží a snaží se podpořit fyziologický tok lymfy.
U poúrazového otoku může být cílem usnadnit odvod přebytečné tekutiny z oteklé oblasti a podpořit tak další postupy rehabilitace.
Nejde o to otok silně „vytlačit“ nebo postižené místo intenzivně promasírovat. Právě naopak – technika je velmi jemná.
Při ošetření se navíc nemusí pracovat pouze přímo s místem otoku. Terapeut může ovlivňovat také okolní oblasti a lymfatické cesty, kterými je tekutina odváděna.
Co říká výzkum?
Dostupné studie naznačují, že manuální lymfodrenáž může být u některých muskuloskeletálních poranění spojena se zmenšením otoku, zmírněním bolesti nebo zlepšením rozsahu pohybu. Výsledky se však mezi jednotlivými typy úrazů a metodami liší a kvalita důkazů je omezená.
MLD proto není univerzálním řešením každého poúrazového otoku. Může být jedním z nástrojů komplexní rehabilitace, pokud je pro konkrétního člověka a fázi hojení vhodná.
Kdy může mít lymfodrenáž smysl?
Typicky se může jednat například o:
‣ otok po podvrtnutí nebo jiném poranění kotníku
‣ otok po zlomeninách končetin
‣ otok po pohmoždění měkkých tkání
‣ otok po poranění svalů nebo vazů
‣ otok po ortopedických operacích
‣ déle přetrvávající otok, který omezuje pohyb a komplikuje rehabilitaci
Vždy je potřeba zohlednit konkrétní diagnózu, rozsah poranění, fázi hojení a celkový zdravotní stav.
Kdy už otok není „jen běžný otok po úrazu“?
Po úrazu je otok běžný, ale ne každý otok je automaticky vhodný k ošetření lymfodrenáží.
Pokud je výrazný, náhle se zhoršuje nebo je spojený s výrazným zarudnutím, horkostí, horečkou či neobvyklou bolestí, je nejprve potřeba řešit jeho příčinu s lékařem.
Stejně tak je vhodné odborné vyšetření, pokud otok přetrvává neobvykle dlouho nebo se jeho charakter postupně mění.
Lymfodrenáž nenahrazuje diagnostiku úrazu. Nejprve je potřeba vědět, co je příčinou otoku a v jaké fázi se poraněná tkáň nachází.
Závěr
Poúrazový otok je přirozenou reakcí organismu na poškození tkání. Vzniká v důsledku zánětlivé reakce a zvýšeného úniku tekutiny z cév. Jeho průběh ovlivňuje také pohyb, zatěžování, poloha končetiny a další faktory.
Manuální lymfodrenáž může být jednou z možností, jak podpořit odvod přebytečné tekutiny a doplnit další fyzioterapeutické postupy.
Nejde tedy o to otok „vymasírovat“, ale vytvořit co nejlepší podmínky pro jeho postupné zvládnutí a návrat k běžnému pohybu.
Pokud vás po úrazu trápí otok, bolest nebo omezení pohybu, objednejte se na fyzioterapeutické vyšetření. Společně můžeme zhodnotit aktuální stav a navrhnout vhodný postup, který bude respektovat fázi hojení a vaše individuální potřeby.
Komentáře