Friluftsliv
Pro většinu z nás není reálné, abychom celý den trávili venku, natož v blízkosti přírody. Jsme rádi, když po práci oběhneme s pejskem pár ulic nebo posekáme zahradu. A pak hned šupaj domů, protože je třeba stihnout pračku, svačinu, úkoly a tak dále.
Schválně si zkuste odpovědět na tyto otázky:
⦁ Kolik času denně trávím venku?
⦁ Chci venku trávit celý den? Proč ano, proč ne?
⦁ Jak se cítím, když větší část dne trávím v přírodě?
⦁ Jak by se proměnilo moje tělo?
Norský koncept fri-lufts-liv (“open – air – life”) oslavuje čas strávený venku bez ohledu na věk, fyzickou zdatnost nebo počasí. Může se jednat o jakoukoliv aktivitu, např. běžkování, cyklistiku, lyžování, túry, ale rovněž o nocování venku, procházku se psem, sběr hub nebo rybaření.
Proč Norové potřebují speciální slovo pro pobyt venku? Friluftsliv neznamená sport. Nezaměřuje se na soutěž, výkonnostní parametry, čas, kilometry, intenzitu. Jde spíše o způsob trávení volného času, kdy se vědomě rozhodneme opustit vnitřní prostor, vstoupit na čerstvý vzduch, zklidnit mysl, načerpat energii, odpoutat se od každodenních starostí. Ale také se propojit s přírodou, navrátit se sami k sobě, spojit se s komunitou a vnímat všemi smysly. Obsahuje také ekologický aspekt. V jádru jde o způsob života a přemýšlení, v němž příroda není kulisou, nýbrž podstatným rámcem lidské identity jakožto kulturního dědictví.
Henrik Ibsen v jedné ze svých básní použil výraz friluftsliv ve vztahu k hledání svobody pro nesvázané myšlení. V inspiraci například Roaldem Amundsenem se později stal výraz zrcadlem pro to, co znamená být Norem, tedy plně ovládat pobyt a život v přírodě, být silný, skromný a nezávislý. Dnes má termín vícero významů: od tradičních činností jako rybolov, sběr lesních plodů a lov zvěře, přes tradici turistických cest se zaměřením na to, že cesta je cíl, ne výkon, je to prostor pro meditaci. Tradicionalisté v Norsku poukazují na to, že člověk je příroda, je její součástí, není nad nebo mimo ni. Definice ministerstva životního prostředí říká, že je to pobyt a tělesná aktivita ve volné přírodě a volném čase s cílem získávat prožitky a zkušenosti z přírody. Pohyb má navíc přímý vliv na dlouhověkost.
Tento výraz můžete přiřadit do rodiny hygge, lykke atp. Nebojte, nemusíme hned běžet do Ikey pro svíčky. Ve jménu konceptu friluftsliv se při příštím lesním běhu zastavte a zkuste jen tak být? Možná budete překvapeni, že les nevoní stejně jako vůně lesa z rozprašovače. Vezměte do ruky mech nebo houbu? Nebo si zkuste společně s dětmi rozdělat na zahradě oheň.
Tip pro fajnšmekry: vygooglete si také japonský výraz “shinrin-yoku”.
Ptáte se, proč bychom měli být více venku na denním světle, na čerstvém vzduchu?
⦁ Venku se přirozeně více hýbeme. Pohyb je kamarád se srdcem, plícemi, cévami, svaly, kostmi.
⦁ Sluneční záření je zdroj vitaminu D, který je zásadní pro imunitu, zdravé kosti, hormonální procesy a mnoho dalšího. Na podzim a v zimě, kdy je slunečního záření méně, zvažte jeho suplementaci.
⦁ Čerstvý vzduch v kombinaci s nějakou tou aktivitou je recept na dobrý spánek. Navíc pokud po večerech čumákujeme do obrazovek, denní světlo nám pomůže synchronizovat cirkadiánní rytmy, obzvlášť to ranní.
⦁ Pohyb, navíc v přírodě, prokazatelně snižuje hladinu stresu už po 15 minutách. Pozitivně na psychiku působí panoramatické pohledy a pohyb krajinou obecně.
⦁ Pobytem venku si zvýšíme imunitu, odolnost a kondici. Naše tělo je vystaveno vlivům, se kterými se musí vypořádat (teplota, bakterie, kopec...).
Zmíněné faktory působí synergicky. Denní světlo a pohyb zlepšují spánek a díky lepšímu spánku máme větší motivaci se hýbat, což snižuje stres, což zlepšuje spánek a imunitu. Vše souvisí se vším.
„Nojo, ale já nemám čas lítat po lesích, mám svoje povinnosti“. Vyzkoušejte tyto tipy:
⦁ Projděte si celý svůj den a hledejte příležitosti k pobytu a pohybu venku. Obědvejte na zahrádce nebo na balkóně. Běžte se hned po práci projít. Při procházce s pejskem zvětšete okruh. Protáhněte se ráno na terase. Využijte parčík vedle supermarketu. Zkuste s dětmi nový venkovní sport. Běžte na houby nebo na ořechy.
⦁ Vytvořte si návyk. Poprvé, podruhé bude těžké vystoupit ze zaběhlého koloběhu. Postupně to ale půjde snadněji, slibuji. Stanovte si čas: vždy po práci nebo každé pondělí, jakmile děti usnou, obden, před snídaní – je to na vás.
⦁ Není špatného počasí, jen špatně oblečeného člověka. Pokud vám při první zkušenosti na běžkách umrzly ruce, příště se vám bude chtít méně. Pořiďte si teplou bundu, správné boty, padnoucí pohodlné plavky.
⦁ Najděte si dvou nebo čtyřnohého parťáka. Když si výlet naplánujete s kamarády, bude se hůře rušit. Někoho bude cyklovýlet s dalším člověkem bavit více, někdo si vystačí bohatě s vlastními myšlenkami nebo Spotify. A některé aktivity se jinak, než ve vícero lidech zkrátka dělat nedají.
Nevíte si rady, jak zvládnout energetický příjem během pracovních dní? Mrkněte na náš další článek.
Mgr. Klára Mastíková
Výživová poradkyně & Wellness specialistka
Komentáře