Otok jako signál: co nám může říct lymfatický systém
Otok končetiny může být poměrně běžný příznak. Objevuje se po úrazu, při dlouhém sezení nebo stání, ale někdy může upozorňovat také na onemocnění cév, srdce, ledvin nebo lymfatického systému.
A právě proto není každý otok vhodný k lymfodrenáži. Nejdříve je důležité zjistit, proč vzniká.
Když nefunguje správně lymfatický systém
Jednou z možných příčin je porucha odtoku lymfy. Ta může být vrozená, ale často vzniká až v průběhu života.
Typickým příkladem je stav po léčbě nádorového onemocnění. Odstranění lymfatických uzlin nebo radioterapie mohou narušit lymfatické cévy a jejich funkci. Otok se přitom nemusí objevit ihned – někdy vznikne až měsíce nebo roky po léčbě.
Riziko se týká například pacientů po léčbě rakoviny prsu, gynekologických nádorů, prostaty, melanomu nebo nádorů v oblasti hlavy a krku. Rozsah a místo otoku závisí na tom, která část lymfatického systému byla zasažena.
Žilní onemocnění
Velmi častou příčinou otoků dolních končetin jsou problémy s žilním systémem.
Při chronickém žilním onemocnění se krev hůře vrací z dolních končetin zpět k srdci. Tekutina se následně může více hromadit v okolních tkáních. Typicky se otok zhoršuje během dne, například po dlouhém stání nebo sezení.
Jinou situací je hluboká žilní trombóza (DVT), při které krevní sraženina ucpe hlubokou žílu. Často se projevuje náhlým otokem jedné končetiny, bolestí, pocitem napětí nebo změnou barvy či teploty kůže.
Podezření na trombózu není situace pro lymfodrenáž – vyžaduje lékařské vyšetření.
Onemocnění srdce
Otoky dolních končetin mohou souviset také se srdečním selháváním. Pokud srdce nedokáže dostatečně efektivně zajišťovat krevní oběh, může docházet k hromadění tekutiny v těle.
Otok bývá často oboustranný a může být výraznější kolem kotníků a bérců. Mohou se přidat také další příznaky, například dušnost nebo snížená tolerance fyzické zátěže.
V takovém případě je zásadní řešit především základní onemocnění, nikoli pouze samotný otok.
Ledviny a játra
Na množství tekutiny v těle mají významný vliv také ledviny a játra.
Při některých onemocněních ledvin může organismus zadržovat více vody a soli, což vede k otokům. U onemocnění jater, například při pokročilé cirhóze, mohou vznikat otoky dolních končetin a také tekutina v dutině břišní – tzv. ascites.
Ani zde tedy není řešením zaměřit se pouze na lymfatický systém. Je potřeba řešit příčinu.
Otok může být přirozenou reakcí na poškození tkání. Objevuje se například po operacích, úrazech nebo některých zákrocích.
V těchto případech se jeho rozsah a délka mohou lišit podle typu zákroku a průběhu hojení. Pokud ale otok přetrvává neobvykle dlouho, zhoršuje se nebo se objeví nové potíže, je vhodné konzultovat jeho stav s lékařem či fyzioterapeutem.
Otok mohou způsobovat i léky
Na vznik otoků mohou mít vliv také některé léky. Patří mezi ně například některé léky na vysoký krevní tlak, kortikosteroidy, některé hormonální přípravky nebo nesteroidní protizánětlivé léky.
Pokud se otok objevil po nasazení nového léku, je vhodné tuto skutečnost konzultovat s lékařem.
Léky není vhodné svévolně vysazovat.
Kdy je potřeba zpozornět?
Ne každý otok znamená vážné onemocnění. Některé otoky souvisí například s dlouhým sezením, stáním nebo běžným přetížením.
Pozornost si ale zaslouží především nově vzniklý, jednostranný, rychle se zvětšující, bolestivý nebo zarudlý otok. Stejně tak otok doprovázený dušností nebo bolestí na hrudi vyžaduje rychlé lékařské posouzení.
Závěrem
Otok jako signál. Je to příznak, nikoli diagnóza. Může souviset s lymfatickým systémem, žilami, srdcem, ledvinami, játry, léky, úrazem nebo celou řadou dalších příčin.
Proto není správným prvním krokem vždy lymfodrenáž. Správným prvním krokem je pochopit, proč otok vzniká a následně zahájit léčbu.
Komentáře