Zdravě a udržitelně
Slovní spojení “zdravé stravování” je ošemetné. Podle jakých kritérií chceme potraviny rozlišovat? Obsah bílkovin nebo lepku? Nutriscore? Používejme raději: “pro mě méně nebo více vhodné potraviny ke každodenní konzumaci”.
Vlivem sociálních sítí možná můžete cítit zahlcení změtí protichůdných informací. Typicky: máslo vs. margarín, vejce a cholesterol, zahleňující mléko, sacharidy po 17 hodině. Ve snaze zorientovat se propadáte možná ještě většímu chaosu, narážíte na články s titulkem “vědci zjistili...” a kolegyně vám doporučují doplněk stravy, který vyřešil její životní trápení (každý ví, co máte jíst?).
Přitom řešením většinou bývá ta nejjednodušší varianta. Návratem k základům a přirozeným, časem ověřeným principům pravděpodobně nic zkazíte.
Zároveň tyto principy ale nezáří neonovou barvou, nelesknou se, netřpytí, nejsou na lusknutí prstu:
· konzistence a stabilní návyky vs. motivace
o Malé kroky mají větší sílu než velké extrémy jednou za čas, nespoléhejte se na míru své aktuální motivace a budujte si stabilní každodenní návyky, které budou vyhovovat celému vašemu kontextu (rodina, finance, práce, věk...).
· střídmost, vyváženost a výběrovost vs. nadspotřeba
o Vědomé a informované volby v jídle, pohybu, odpočinku. Kolik a co konzumujete, jak často a jakým způsobem se hýbete a odpočíváte?
· prevence a angažovanost vs. omezení v budoucnu
o V našich končinách máme štěstí na robustní systém preventivních prohlídek, využívejte je. "Úmrtnost na nemoci, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, je v Česku o 25 % vyšší než evropský průměr."
· trpělivost vs. instantní řešení
o Výsledky si žádají čas. Dnes už máme velmi rychle působící pomocníky, ale pokud chcete zvládnout maraton, tréninky za vás nikdo neodběhá.
Životní styl, který vám prospívá – chcete-li tzv. zdravý životní styl a žít zdravě a udržitelně – nemusíte trpět, odříkat a žít v tvrdém asketismu, jak si mnozí lidé myslí. Spíše jde o to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Udržitelnost se stává klíčovým pojmem nejen v ekologii, ale také v oblasti výživy. Udržitelný přístup znamená, že naše volby prospívají zdraví a jsou dlouhodobě praktikovatelné.
V roce 2023 publikoval Nordic Council of Ministers komplexní výživová doporučení pro nordické a baltské země, která propojují zdravotní přínos a environmentální udržitelnost. Doporučení vycházejí z vědeckého podkladu. Environmentální dopad potravin ovlivňuje například způsob produkce, chov, pěstování, využití krmiv a vody, logistika a doprava k vám na stůl, zpracování, balení atd. S tím souvisí i maximální využitelnost všeho, co doma máte, aby toho co nejméně skončilo v koši.
Souhrnná doporučení pro severské země lze shrnout následovně:
· alespoň 90 g obilovin denně (přednostně celozrnných),
· 500–800 g zeleniny a ovoce denně (včetně bobulovin),
· vyšší konzumace brambor a luštěnin,
· 20–30 g ořechů denně,
· 350–450 g ryb týdně z udržitelně řízených lovů (z toho 200 g tučných),
· max. 350 g červeného masa a masných výrobků týdně,
· červené maso nahrazovat rostlinnou stravnou, ne bílým masem,
· 300–500 ml nízkotučného mléka a mléčných výrobků denně,
· vejce v přiměřeném množství,
· 25 g rostlinného oleje denně a omezení másla a tropických olejů,
· nižší konzumace sladkostí, slazených a energetických nápojů,
· 1-4 šálky kávy denně (max. 400 mg kofeinu denně),
· nebyla stanovena bezpečná hranice pro konzumaci alkoholu,
· nebylo stanoveno doporučení o frekvenci stravování, vynechávání nebo načasování jídla.
*Doporučení se týkají převážně zdravé dospělé populace a mohou se lišit pro děti, těhotné a kojící osoby, seniory, sportovce nebo osoby s onemocněním.
Máte sedavé zaměstnání? Přečtěte si náš další článek jak zvládnout životosprávu i přes to, že na pohyb nemáte tolik času.
Komentáře